Tyto stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Více informací
Přijmout všechny cookies Personalizovat
Přijmout zvolené cookies

Začněte si chránit své uši včas. Poškodit je může i tak běžná činnost, jako je sekání trávy. Při práci v hlučných podmínkách by měl ochranu sluchu zajistit zaměstnavatel. Poškození sluchu ale nehrozí jen v zaměstnání. Pokud doma občas pracujete s nástroji jako je motorová pila, cirkulárka nebo křovinořez, nezapomeňte se chránit i při tom. Nebezpečný hluk ale vydávají i obyčejná sekačka na trávu nebo elektrický zastřihávač větví.

Kdy hluk začíná ohrožovat zdraví?

Riziko spojené s hlukem závisí vždy na dvou faktorech - síle hluku a jeho trvání. Síla hluku se vyjadřuje jako hladina akustického tlaku - jednotkou je dobře známý decibel - dB. Hranice, kdy hluk může poškodit vaše uši, je 85 dB. Doba, kterou je lidský sluch schopen vydržet vystavení danému hluku se ovšem logaritmicky krátí. Každé 3 decibely navíc znamenají poloviční čas, po který může lidský sluch takový hluk vydržet.

Čtěte štítky na přístrojích

Riziko u tzv. rázového či impulsního zvuku trvajícího méně než sekundu (výstřely, údery nýtovačky či děrovačky, výbuchy) je jasné a takový zvuk může být dokonce bolestivý. Hrozí okamžité poškození sluchu, protože organismus se není schopen takovému hluku přizpůsobit. Riziko dlouhodobějšího vystavení hluku o intenzitě 85 - 120 dB ale spočívá v tom, že si jeho nebezpečí neuvědomíte a ochranu sluchu podceníte.

Ztráta sluchu, šumění v uších nebo poruchy spánku na sebe pak nenechají dlouho čekat. Proto si při práci s jakýmkoliv přístrojem vždy přečtěte, jak intenzivní hluk vydává. Tuto informaci zjistíte ze štítku na přístroji. Následně si pořiďte adekvátní ochranu.

Možnosti ochrany

Fatálním omylem pracovníků v hlučném prostředí je přesvědčení, že si uši na hluk zvyknou. Opak je pravdou a dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku může způsobit nevratné poškození sluchu. Citlivost je navíc u každého jiná, takže dopředu neposoudíte, jestli se uši poškodí. Preventivní ochranou ale nic nezkazíte.

Prostředky pro ochranu sluchu se dělí na mušlová (sluchátková) a zátková (špunty do uší). Mušlová jsou pohodlnější, protože si nemusíte nic zavádět do uší a také je jednodušší si sluchátka sundat a zase rychle nasadit. V některých případech je ale sluchátková ochrana nezbytná.

U každého výrobku je vždy uvedená informace, o kolik dokáže snížit hladinu hluku. Pokud zátková (špunty do uší) ochrana nedokáže stlačit hladinu akustického tlaku, kterému jste vystavení pod únosnou hranici - 85 dB, měli byste špunty do uší kombinovat se sluchátky.

NORMY:

EN 352:2002 – soubor evropských norem, týká se různých chráničů sluchu, stanovuje požadavky na konstrukci, design a charakteristiky, metody zkouše, požadavky na označování a na informace pro uživatele.

EN 458:2004 – chrániče sluchu. Doporučení pro výběr, používání, ošetřování a údržbu.

SNR:xx dB - SNR (Standard Noise Reduciton) – vážená hodnota útlumu hluku SNR. Jedná se o hodnotu, která slouží k porovnání různých typů chráničů sluchu. Obecně vyšší hodnota SNR znamená vyšší útlum v rozmezí hlučných frekvencí. Neznamená to ovšem, že útlum chrániče je shodný při vysokých, středních i nízkých frekvencích hluku.

 

Kolik dB je nebezpečných? – 85 dB (při delším pobytu člověka v této úrovni hluku dochází k nenávratnému poškození sluchu)

160 dB (exploze v této úrovni hluku, může protrhnout ušní bubínek)

sluch.png